Všechny zločiny albánských separatistů a tak zvaného Nezávislého Kosova jsou příkladem porušování pravidel platných mezi civilizovanými národy a v demokracii, trvají od roku 1999 do současnosti.

To, co dělají Srbům Albánci a tzv. nezávislé Kosovo v srbských provinciích Kosovo a Metochie po roce 1999 je nehumánní a antidemokratické. S ohledem na historii lidstva to můžeme srovnat jen s divošstvím. Zločiny proti Srbům a Srbsku jsou činěny s blahosklonným požehnáním některých členů Evropské unie, a to především těch zemí, které mají v této evropské organizaci největší vliv. Že je tomu tak, nejlépe ilustrují skutečnosti z území, díky kterým by se měl celý demokratický svět stydět.

V roce 1999 byli z Kosova a Metochie Srbové vyhnáni z 314 míst.

Pouze ve třech z celkových 30 okresů nedošlo k etnickému „vyčištění“ srbských míst. Byly to okresy Leposavić a Zvečan na severu Kosmetu*/ a Štrpce na úplném jihu Kosmetu, i když i v těchto okresech byla srbská sídla napadána.

Vícedenním leteckým bombardováním Bělehradu (06. dubna 1941) zahájilo Německo útok na Jugoslávii. Bomby a požáry zabily kolem 5 000 lidí, poškodily až zničily na 6 000 domů. Chorvatská města Němci nebombardovali. Při leteckých spojeneckých anglo-amerických útocích (měly být jen na vojenské cíle v Bělehradě, hlavně na nádraží) na Velikonoce 16. a 17. dubna 1944 zahynulo téměř 4 000 lidí. „Koberec“ bomb zasáhl „omylem“ obytné a vilové čtvrti. Hodně lidí zemřelo pro nepřipravenost na útok, chybou spojeneckých pilotů (minuli cíl o 2 kilometry), špatné zásobení zdravotnickým materiálem v okupovaném Srbsku.

Po vypuknutí války a po bombardování Bělehradu Německem přestala dodávka